Střevíčky  (Party Shoes)
R: Miroslav Ondráček V: Filmové studio Barrandov, 1961 VV: Jaroslav Jílovec N: Růžena Fischerová S: Růžena Fischerová TS: Miroslav Ondráček AR: Zdenka PešulováZdenka Karlovská K: Jaroslav Kučera DK: Miroslav Ondříček AK: Milič Rudolf ml. Hu: Ladislav Simon; archivní – Jaromír Vomáčka: píseň Já jsem zamilovaná Nahr: FISYO Arch: Oldřich Bosák Kost: František ZapletalBožena Nová Ma: Gustav HrdličkaMarie Koulová St: Miroslav Hájek Zv: František Šindelář H: Jiřina Jirásková (Marta), Jiří Pleskot (Karel, Martin manžel), Jiřina Bohdalová (Helena, Martina kolegyně), Alois Dvorský (děda), Arnošt Faltýnek (Martin známý), Eva Šenková (prodavačka), Jiří Koutek (Jenda, mladší syn Marty a Karla), Michal Koblic (Karlík, starší syn Marty a Karla) Spol: Jitka ŠulcováMiloš Červinka Fo: 35 mm Ve: česká D: Ústřední půjčovna filmů © Národní filmový archiv 
 
   Je podzimní sychravé ráno. Marta připravuje snídani a vypravuje se do práce. Malého Jendu bolí v krku, a tak musí ještě zaskočit k dědečkovi, aby přišel chlapce pohlídat. Cestou do práce přemýšlí o jednotvárnosti svého života i manželství a přepadnou ji pochyby, má-li ji její manžel Karel ještě rád. V módním obchodu zahlédne krásné indické střevíčky a v polední přestávce je ukáže Karlovi. Ten je jen přejede pohledem a Martě řekne, aby si je koupila. Jeho lhostejná slova se Marty dotknou. Odpoledne, podporovaná kolegyní, se rozhodne střevíčky si koupit. Má však smůlu, mezitím je již prodali. Večer se Marta bez nálady obléká do divadla. Ve své skříni objeví krabici a v ní indické střevíčky. Její tvář se projasní úsměvem a ona bez řeči jde přišít Karlovi knoflíček k bílé košili. Naráz jsou si manželé zase blízcí.
   It is a damp cold autumn morning. Marta is making breakfast and setting off to work. Little Jenda has a sore throat and so she has to drop in on granddad to get him to come and look after the boy. On the way to work she thinks of the monotony of her life and marriage and is attacked by doubts about whether her husband Karel still really loves her. In a fashion shop she spies a beautiful pair of Indian party shoes and during the lunch break she shows them to Karel. He just glances at them and tells Marta to buy them. His indifferent words annoy Marta. In the afternoon, encouraged by her colleague, she decided she will in fact buy the shoes, but she is out of luck. In the meantime someone else has bought them. In the evening Marta listlessly dresses for the theatre. In her wardrobe she finds a box and in them the Indian shoes. Her face lights up in a smile and without a word she goes to sew a button on Karel's white shirt. All at once the wife and husband are close again.