Podvodníci /Perličky na dně/  (Impostors /Pearls at the Bottom/)
R: Jan Němec V: 1965 Dr: Václav Nývlt VV: František Sandr N: povídka Podvodníci S: Jan NěmecBohumil Hrabal TS: Jan Němec PR: Květa Ondráková AR: Zdenka KarlovskáZdenka Petřková K: Jaroslav Kučera DK: Miroslav Ondříček AK: Vladimír Zajíc Hu: Jiří Šust; archivní – Strauss Johann ml.: převzatá Cikánský baron Arch: Oldřich Bosák Kost: Marta BártováDagmar Krausová Ma: František Novotný St: Jiřina LukešováMiroslav Hájek Zv: Blažej Bernard H: Miloš Čtrnáctý (pacient, bývalý operetní zpěvák), František Havel (pacient, bývalý novinář), Josef Hejl (holič), Jan Vašák (zřízenec), Jiří Reichl (mladík s frakturou), Bohumil Hrabal (muž před domem) Spol: Růžena NovákováJitka ŠulcováEva HoráznáBohumil Nový Fo: 35 mm Ve: česká 
 
   V nemocničním pokoji si povídají dva staříci. Ten, který už je jenom ležící pacient, vzpomíná na svoji minulost zpěváka. Hrál a zpíval hlavní role slavných operet. Druhý pacient může ještě trochu chodit o holi. Kdysi byl úspěšným novinářem. Zpěvák má pod polštářem album svých fotografií v různých rolích. V nemocniční márnici probírá zřízenec pozůstalost dvou staříků. Oba skončili svůj život jako osamělí lidé bez rodiny. Nemocničnímu holiči zřízenec prozradí, že si oba muži vymýšleli. Pěvec byl ve skutečnosti jenom člen sboru a novinář přispíval pouze do zahrádkářské rubriky. Pohoršený holič odsuzuje jejich lhaní, lidé mají za každou cenu mluvit pravdu. Pak však sbalí své nádobíčko a v bílém plášti prochází nemocniční chodbou, kde se před pacientem ležícím na nosítkách vydává za lékaře.
   Two old men are talking in a hospital room. The one who has been reduced to a bedridden patient recalls his past as a singer who performed and sang the main roles in famous light operas. The second patient still can walk a little, helped by a stick. He used to be a successful journalist. The singer keeps an album of his photographs in various roles under his pillow. In the hospital mortuary, an assistant goes through the things left behind by the two old men. They both ended their lives as lonely people, without family. The assistant reveals to the hospital hairdresser that both men made their pasts up. The singer was in fact only a member of the opera corps and the journalist contributed solely to the gardening column. The hairdresser, offended at the lies of the two men, claims that people are obliged to tell the truth under any circumstances. He then packs up his instruments and walks through the hospital corridor in a white cloak, pretending to be a doctor in front of a patient lying on the stretcher.