Místenka bez návratu  (One-Way Ticket)
R: Dušan KleinMiroslav Sobota V: Filmové studio Barrandov, 1964 Sk: Novotný - Kubala VV: Jiří Krejčí N: Vladimír Körner S: Vladimír Körner TS: Miroslav SobotaDušan KleinMiroslav Sobota PR: Milen Nikolov AR: Aleš DospivaAnna Pokorná K: Václav Hanuš DK: Jaroslav Kupšík AK: Antonín Vojáček Hu: Svatopluk Havelka; archivní – píseň Znám bílý dům, píseň Röslein, Röslein, Röslein rot, píseň Já mám pěknou zahrádku ku ku Nahr: FISYO Dir: Štěpán Koníček T: Heinrich Heine Zp: Chadimová Karla [dab]hlas ženskýhlas dívčísbor dětský Arch: Karel Škvor Kost: Karel PostřehovskýBohumil SochorEmilie Fišarová Ma: Vladimír ČernýJaroslav ČermákMarie Zedníková St: Josef Dobřichovský Zv: Bedřich PoledníkBrunclík Bohumír /zvukové efekty/ H: Jiřina Šejbalová (vdova Marie Vláčilová), Karla Chadimová (Pavla, Mariina dcera), Jana Zatloukalová (Pavla jako dítě), Marie Vášová (Lída, Mariina přítelkyně), Miroslav Macháček (lékař), Blažek Jaroslav JUDr. (starší úředník), Čech Vladimír (herec) [dab] (hlas staršího úředníka), Oto Ševčík (mladší úředník), Hašek Vlastimil [dab] (hlas mladšího úředníka), Vladimír Erlebach (velitel tábora Rolf Eric Nachtmann), Iva Janžurová (dívka na poště), Jan Maška (fotograf), Skládal Svatopluk [dab] (hlas fotografa), Svatopluk Matyáš (inženýr Klaus Hassner, Pavlin manž), Uzelac Milivoj ml. (Mariin vnuk Herbert zvaný Bertík), Dieter Perlwitz (německý závodník Kurt Ringelhahn), Gabriela Vránová (Irenka, Lídina dcera), Radoslav Brzobohatý (Vašek, Irenčin manžel), Vladimír Stach (gestapák), Narenta Jindřich [dab] (hlas gestapáka), Eva Šolcová (mladá sousedka Věra), Drbohlavová Jana [dab] (hlas Věry), Ivan Vyskočil (Martin, Věřin přítel), Josef Větrovec (úředník ministerstva vnitra), Míla Myslíková (učitelka), Zdeněk Procházka (soudce), Musil Mirko [dab] (hlas soudce), Vladimír Huber (listonoš), Hlavatý Vladimír [dab] (hlas listonoše), Ladislav Vičar (strážce), Jarmila Smékalová (sekretářka), Gabriela Bártlová-Buddeusová (ošetřovatelka), Ludmila Roubíková (Vlasta) Spol: Jaroslava VejvodováRůžena HejskováJan Kňákal Stp: 079.00 Fo: 35 mm Ve: česká D: Ústřední půjčovna filmů Pr: 19.02.1965 
 
   V mezinárodním rychlíku z Prahy do Stuttgartu je nalezena mrtvá žena bez dokladů. Její místenka zní na jméno Marie Vláčilová. - Marii Vláčilové je šestapadesát let. Za války ztratila muže, sama prožila několik let v koncentračním táboře a její jediné dítě, dívenka Pavla, byla dána na převýchovu do německé rodiny. Po válce jí byla dcera vrácena, ale ta už nikdy nenalezla k pravé matce vřelý vztah. V sedmnácti letech odjela s mládežnickou výpravou do Berlína a už se odtud nevrátila. Od té doby žila Vláčilová sama. Jednoho dne ji československé úřady vyzvaly, aby jela svědčit do Německa v procesu s válečným zločincem. Marie se těšila, že uvidí Pavlu, která se mezitím provdala a má synka. K jejímu překvapení ji však Pavla před cestou a svědectvím varovala. Přesto Marie s cestou souhlasila. V poslední chvíli však couvla a svou místenku věnovala neznámé ženě, která byla později ve vlaku zastřelena. Když se Marie o její smrti dozví, uvědomí si svou povinnost.
   The corpse of a woman lacking any identification is found in the international express train from Prague to Stuttgart. Her seat-reservation ticket was issued in the name Marie Vláčilová. - Marie Vláčilová is fifty-six years old. She lost her husband in the Second World War, herself having spent several years in the concentration camp, and her only child, little Pavla, was placed in a German family for re-education. After the war, Pavla is found and returned to the native mother but is not able to have a warm relation to her any more. When she is seventeen, she leaves for Berlin on an excursion organized by the youth movement and does not return. Since then, Vláčilová has lived alone. One day, she is asked by the Czechoslovak authorities to go to Germany to give testimony in the trial of a war criminal. Marie is looking forward to seeing her daughter, who has married in the meantime and delivered a son. But, to Marie's surprise, Pavla warns her against attending the trial and giving testimony. Nonetheless, Marie agrees to take the journey. At the last moment, however, she withdraws and gives her seat-reservation ticket to an unknown woman who is later shot on the train. Upon learning about her death, Marie realizes what her duty is.