Kdy brečí muži  (When Men Cry)
R: Jan Valášek V: Filmové studio Barrandov, 1964 Sk: Švabík - Procházka VV: Kučera Jaroslav (výroba) N: Jan Procházka S: Jan Procházka TS: Jan Valášek AR: Jiří HrabětaJiřina Brandejsová K: Josef Vaniš DK: Václav Helliman AK: Bohumil Vodička Hu: Miloš Vacek; archivní Nahr: FISYO Dir: František Belfín Arch: Vladimír Labský Kost: Jaroslav HolubDaniela Burgetová Ma: Miloslav KoubekBožena Došlá St: Jaromír Janáček Zv: František Fabián H: Ivo Pelant (Olda Teper), Jiřina Jirásková (Marie Teperová, Oldova maminka), Božena Böhmová (zdravotní sestra), Ondrouch Aleš MUDr. (lékař), Zuzana Pomezná (Jana, holčička na ambulanci), Milan Golecký (řidič sanitky), Gustav Hrdlička (zřízenec v sanitce), Václav Luks (zřízenec na ambulanci), Zuzana Schnöblingová (sálová sestra) Spol: Diana HeringováMarta Kaplerová Fo: 35 mm Ve: česká D: Ústřední půjčovna filmů © Národní filmový archiv 
 
   Jedenáctiletý Olda havaroval na kole a s rozbitou hlavou ho veze sanitka do nemocnice. Než se dostane na operační sál k zašití rány, leží na nosítkách v ambulanci. Olda se domnívá, že půjde hned po operaci domů a je nerad, když zdravotní sestře volá maminka. Nechtěl jí přidělávat starosti, protože se o něho stará sama. Se zaťatými zuby snáší bolest při čištění rány, zvlášť když na něj se zájmem kouká holčička ležící vedle. Maminka přijede do nemocnice a chlapec jí předá nákup, který svědomitě obstaral. Statečně se chová Olda i na sále. Až když se ocitne za závěsem na ambulanci, může si ulevit a po tvářích se mu koulejí dětské slzy.
   Eleven-year old Olda has had an accident on his bicycle and the ambulance is taking him to the hospital with head injuries. Before he is taken to the operating theatre where they will sew up the wound, the boy rests on the stretcher in the casualty ward. Olda is certain he will go home as soon as the operation is over and is disappointed when his mother telephones the nurse. He doesn't want to cause her needless trouble as she is anyway bringing him up as a single parent. When they clean his wound, he takes the pain with clenched teeth, especially as a girl lying in the bed next to him watches him keenly. His mother comes to the hospital and the boy gives her the shopping, which he unfailingly got for her. In the operating theatre, Olda is brave again. Only later, alone behind a curtain at the casualty ward, can he finally relieve his feelings and let the big child's tears roll freely down his cheeks.