Deštivý den  (Rainy Day)
R: Jiří Bělka V: Filmové studio Barrandov, 1962 Sk: Feix - Brož VV: Jaroslav Jílovec N: František Daniel S: František Daniel TS: Jiří Bělka AR: Zdenka PešulováViktor RiebauerZdenka Karlovská K: Jaroslav Kučera AK: Miroslav OndříčekMilič Rudolf ml. Hu: Jiří Srnka; archivní – Jiří Šlitr: píseň Marnivá sestřenice Nahr: FISYO T: Jiří Suchý Zp: sbor Arch: Oldřich Bosák Kost: František ZapletalBožena Nová Ma: Gustav HrdličkaMarie Koulová St: Jiřina Lukešová Zv: František Šindelář H: Vlasta Chramostová (zdravotní sestra Jana Černá), Helga Čočková (zdravotní sestra Mirka), Valentina Thielová (matka Zikánová), Ludmila Píchová (matka Řehořová), Stanislav Fišer (Oldřich Bílek), Zdena Hadrbolcová (Božena, Bílkova žena), Karel Hlušička (lékař v ordinaci), Eva Klepáčová (matka Zelenková), Oldřich Lukeš (průvodčí tramvaje), Tomáš Hádl (Karlík, Janin syn), Světla Amortová (babička), Ema Skálová (zaměstnankyně opravny), Vladimír Menšík (vrchní František, zákazník opravny), Elena Hálková (zaměstnankyně čistírny), Věra Budilová (listonoška), Jan Skopeček (železničář), Černá Zdeňka (2) (mladá matka), Lenka Fišerová (dívka), Emilie Hráská (uklízečka), Antonín Kandert (starší lékař), Václav Kaňkovský (správce domu Král), Dagmar Kmínková (Kubíčkova matka), Soňa Pejskarová (lékařka), Podzimková (Janička, Janina dcera), Syrová (nažehlená paní v tramvaji), Josef Steigl (rozčílený muž v restauraci), Zuzana Talpová (matka na poliklinice), Květa Fialová (sousedka), Karla Svobodová (holčička v čekárně) Spol: Květa LehovcováMiloš Červinka Stp: 034.00 Fo: 35 mm Ve: česká D: Ústřední půjčovna filmů © Národní filmový archiv 
 
   Jako každý všední den vypravuje Jana Černá své děti do školy. Pak spolu utíkají deštivým ránem na tramvaj. Listonoška jí stačí předat telegram od manžela, který se večer vrátí po čtyřech týdnech ze služební cesty. Děti vystoupí u školy a Jana pokračuje na polikliniku, kde je zdravotní sestrou na dětském oddělení. Čeká ji spousta práce. Dopoledne očkování mnoha pozvaných dětí a odpoledne návštěvy v rodinách. Jana je nervózní při představě, jak všechno stihne - po práci musí ještě nakoupit a dojít do čistírny. Proto ji potěší, když jí mladičká kolegyně nabídne, že za ni zapíše údaje do karet. Některé odpolední návštěvy u kojenců nebyly nutné, jiné pomohou nezkušeným rodičům. Spěchající Jana si ulomí podpatek a neznámý muž jí pomůže, paní v čistírně už zavírá, ale ochotně znovu otevře. V tramvaji Jana přemýšlí o svém napjatém programu, který by byl mnohem volnější, kdyby zůstala v domácnosti. Ale svoji práci má ráda, a proto si výpověď vždy rozmyslí. Doma najde děti uprostřed zmáčené podlahy; chtěly pomoci s úklidem. Nakonec se podařilo vše uklidit. Jana se upravuje u zrcadla a synek se přitulí s pochvalou, jak se mu maminka líbí. Zazní zvonek, táta se vrací domů.
   As on every working day, Jana Černá gets her children ready for school. Then they all run together through a rainy morning to catch a tram. The postwoman manages to hand her a telegram from her husband. He is coming back home that evening after being away for four weeks on business. The children get off at their school and Jana carries on to the polyclinic where she works as a nurse at the children's ward. She has a lot of work ahead of her: vaccination of numerous invited children in the morning and family visits in the afternoon. Jana is anxious just thinking about how she will manage - after work, she also has to do the shopping and get to the dry cleaners on time. When a young colleague offers to fill in the patients' cards for her, she is relieved. Some of the afternoon baby visits prove unnecessary; others prove valuable for the inexperienced parents. Jana rushes and breaks her shoe heel and a stranger helps her; the lady at the dry cleaners is already closing up but kindly opens the shop for her. On the tram, Jana thinks about her busy schedule, and how much more free she would be if she stayed at home. Nonetheless, she loves her work and so she always changes her mind about quitting. At home, she finds her children in the middle of a wet floor; they wanted to help her with the cleaning. Finally, all is sorted out. Jana is in front of the mirror and her little son snuggles up to her, telling her how much he likes the way she looks. The bell rings. The father has come back home.