Alcron  (Alcron Hotel)
R: Dušan Hanák V: Studio FAMU, 1963 VV: Fiala Karel (výroba)Vladimír Kára N: Dušan HanákMilan Pešek S: Dušan HanákMilan Pešek K: Karel SlachLubomír Rejthar Hu: Josef Ceremuga; archivní – Wiliam Bukový: píseň Jak vypadá čas T: Sobotka Jiří (2) Zp: Hana Hegerová Arch: Aleš Voleman Ma: Václav Krolop St: Jana Kresslová Zv: Oldřich Tichý H: Jarmila Orlová (Alena), Nina Jiránková (Alenina matka), Zdenka Procházková (Jarmila, Alenina kamarádka), Aleš Košnar (mladík), Jiří Schulz (cizinec) Spol: Zeman Bořivoj /režie/ (pedagogické vedení), Dvořák František A. /scénář/ (pedagogické vedení), Šmok Ján /kamera/ (pedagogické vedení), Dobřichovský Josef /střih/ (pedagogické vedení), Šmída Bohumil /produkce/ (pedagogické vedení) Fo: 35 mm Ve: česká © Národní filmový archiv 
 
   Dívka Alena si povídá v kavárně se svou přítelkyní, starší, elegantní, ale značně skeptickou Jarmilou. Ta mluví s despektem o lásce, kdy se ženě podlomí kolena a dá muži vše. Ten ji opustí, a když pak přijde další a další, začne to být ženě jedno. Jarmila vezme dívku s sebou do hotelu Alcron, Alena si však nevšimne, že je obě z protějšího chodníku pozoruje její milý, student knihovnické školy. Jarmila seznámí Alenu s postarším, zjevně movitým cizincem. Alena začne svému milému lhát, vymýšlí si, že jim v obchodě přišlo nové zboží a pak měli inventuru. Mladík však ví své a Aleně připomene, že si kdysi slíbili říkat pravdu. Alenina matka si před zrcadlem nanáší krém na obličej. Zjevně nemají příliš dobrý vzájemný vztah. Matka dceři vytýká, že je na všechno sama, a ptá se jí, zda má svého chlapce vůbec ráda. Byla by raději, kdyby si vybrala lepší společnost. Alena prochází obchodním domem a s lítostí pozoruje nový nábytek do kuchyně i mladou ženu rozkládající kojenecké oblečky.
   Young Alena chats with her friend, the older, elegant but highly sceptical Jarmila, in a café. Jarmila talks with disdain about love - when a woman is struck as by lightning and gives everything to a man. He abandons her, and when then comes another and another, a woman does not care any more. Jarmila takes the girl to the Alcron hotel, but Alena fails to notice that they are both being watched from the opposite sidewalk by her lover, a student of a library studies school. Jarmila introduces Alena to an elderly and apparently wealthy foreigner. Alena begins to lie to her lover, making up stories that new goods were delivered to the shop where she worked and inventory had to be taken. But the young man knows what he knows and reminds Alena that a long time ago, they promised to speak the truth to each other. Alena's mother applies cream on her face in front of a mirror. It is obvious that they do not get along too well. The mother reprehends her daughter, telling her that she is alone for everything, and asks her if she loves her boyfriend at all. She would prefer if she chose better company. Alena walks through the department store and sadly watches the new kitchen furniture and a young woman looking at baby's clothing.