Platit prosím  (Bill, Please)
R: František Lukáš V: SZDF Praha, 1956 VV: Lubomír Marek N: František LukášFrantišek Břetislav Kunc S: František LukášFrantišek Břetislav Kunc K: Bohumil Vích St: Jaromír Janáček Zv: Adolf BöhmJosef Franěk kom: Václav Voska H: Jiří Sovák (režisér), Theodor Pištěk (ředitel RaJ), Václav Voska (komentátor), František Filipovský (venkovan), Stella Zázvorková (venkovanka), Josef Hlinomaz (vrchní), Antonín Jedlička (číšník), Lubomír Bryg (kuchař), Miloš Kopecký (číšník), Miroslav Horníček (host v restauraci), František Miška (host v restauraci), Rudolf Princ (vrchní), Karel Berman (jídlonoš) Fo: 35 mm Ve: česká D: Ústřední půjčovna filmů © Národní filmový archiv 
 
   Ředitel Restaurací a jídelen přichází do předváděčky, aby se zúčastnil projekce filmu natočeného v různých restauracích. Pár venkovských lidí přichází na oběd. Dva číšníci se nevzrušeně baví a hostů si nevšímají. Vrchní číšník hostům nakonec přinese pomačkaný jídelní lístek, ale cokoliv si objednají, vzápětí škrtá a nutí hostům jídlo, na které nemají chuť. V jiné restauraci si host stěžuje, že má v omáčce knoflík. Číšník mu slíbí novou porci, ale za rohem knoflík odstraní a vrací hostovi původní talíř, na kterém jídlo ledabyle upravil. Jiní hosté by rádi zaplatili, ale personál je odkazuje na číšníka, který však zaujatě pozoruje šachovou hru a své práci se naprosto nevěnuje. Ředitel RaJe je velmi rozčílen. Film považuje za zkreslující a situace v něm za vymyšlené. Režisér ho ovšem ironicky upozorňuje, že není skutečně nutno nic vymýšlet.
   The director of the company Restaurants and Canteens arrives to attend a screening of a film made in various restaurants. A group of villagers come in to one of the restaurants for their lunch. The two waiters carry on chatting and ignore their customers. The head waiter finally brings them a crumpled menu, but whatever they order, he crosses off the menu and urges them to order something they do not want. In another restaurant a customer complains he has found a button in his sauce. The waiter promises to get him another portion but, once out of sight, he simply takes the button out of the food and brings back the same plate on which he has carelessly rearranged the food. Other customers are trying to pay but the staff point to the waiter with the wallet; he, however, is absorbed in watching a chess game and is neglecting his duties. The restaurant director is furious. He regards the film as a distortion of the facts and the situation depicted as a fabrication. The film director ironically points out that there really is no need to invent a situation like this.